Spisovatel, publicista a historik Vlastimil Vondruška poskytl rozhovor serveru RadioUniversum.cz, kde hovořil o cenzuře a o všem, co zlého může napáchat.

Vondruška řekl, že neštěstí, bída a katastrofa je v první řadě věc našich hlav, a že naše životy jsou příliš krátké na to, abychom se nechali deptat tím, co se kolem nás děje. Vondruška, který je mj. autorem knih o Přemyslovcích či husitech, hovořil také o tom, jak se mu žije v současné době, kdy za humny prožíváme válku.

„V těch mých epopejích ovšem nejsou jenom války, jsou tam milostné příběhy, manželství, zápas mezi ctí a hanebností. A stejně tak, jako i v časech válečných, žili naši předkové normální běžné rodinné životy, tak se stejně tak snažím vnímat dnešní dobu. Neměli bychom si v hlavách nechat udělat zmatek a temno jenom proto, že se dějí některé špatné věci. Neštěstí, bída, katastrofa je v první řadě věc našich hlav, a naše životy jsou příliš krátké na to, abychom se nechali deptat tím, co se kolem nás děje.

Vondruška dále řekl, že se sice kolem dějí věci ošklivé, špatné a nepříjemné, ale dějí se tak, že my jim stejně nemůžeme zabránit, a proto bychom se neměli nechat do toho vtáhnout až tak, že sedíme zhroucení u televizí a říkáme si: ‚Proboha, co si počneme?‘ Podle Vondrušky my všichni držíme sami svůj vlastní, rodinný osud ve svých rukou. Podle svých slov občas sleduje diskuse o tom, kdo může za to, co se dnes děje.

„Jestli za to může Fiala, nebo Babiš, nebo kdo? Mohou za to všichni naši politici za posledních třicet, čtyřicet let, protože každý z nich nějakým způsobem přiložil polínko k tomu, že dochází a docházelo k postupnému rozpadu tradičních společenství, hospodářských, ideologických systémů a hodnot, které se snažíme nahradit nějakými modernistickými představami. Jenomže ony nefungují a nemohou fungovat, protože nejsou podloženy ekonomickou realitou,“ podotkl Vondruška.

Věnoval se také médiím, kdy uvedl, že mnohá z nich, zvlášť dle jeho slova ta oficiální, nepopisují to, co se děje, ale to, co by se dít mělo.

„Což je stejný problém, jako když středověká církev popisovala život lidu, a aby budoucím generacím odkázala příklady následováníhodné a křesťanské, tak popisovala život lidí tak, jak by lidé žít měli. Takže čím větší bude cenzurní tlak, čím více se bude omezovat svoboda slova, tím více budoucím generacím zabráníme v tom, aby uchopily pravdivě to, co se dnes děje,“ prohlásil dále Vondruška.

Vondruška také hovořil o tom, že jsme nejdřív zakazovali hovořit o Rakousku–Uhersku, potom že přišli Němci, kdy jsme se v médiích postavili na stranu Velké říše, pak přišel komunismus a všichni psali proti imperialismu, a kdo si troufl špitnout, že kapitalismus není tak špatný, byl potrestán. Vondruška pak zmínil sametovou revoluci, kdy se ostrakizovaly staré časy komunistické. A dodal, že tato cenzurní nesnášenlivost tu byla vždycky.

„A uvědomte si, že mnozí ze starších politiků zažili starší časy, a mnozí z nich byli v té době velice aktivními svazáky, tedy že tehdy zvedali pěsti a křičeli: ‚Hanba kapitalismu!‘ Čili tato nesnášenlivost k jinému názoru je v myšlení. A z toho pramení neschopnost vládnout a žít mezi lidmi, kteří vám jenom netleskají, kteří s vámi nesouhlasí. To je strašně těžké. Skutečným projevem demokracie je, že se umím pohybovat v multiplurálním prostoru. To je podstatou demokracie,“ zakončil historik a spisovatel Vlastimil Vondruška.